Naruto cosplayeři DreamingNinjas

Na stránce mám skupinu D'espairsRay


Únor 2008

wallpapery III.

23. února 2008 v 19:05 | anniel
vím že jsem tu dlouho nebyla,ale mám moc práce..a navícjsem měla rozbitej net..:(

wallpapery I.

23. února 2008 v 19:04 | anniel |  Anime a manga

Wallpapery

23. února 2008 v 19:03 | Anniel |  Anime a manga

smudlinka.blog.

13. února 2008 v 18:07 | Anniel
MOC hezký blog..zase s oblíbenou tvorbou na námět HP.Jukněte se určo sami.
http://smudlinka.blog.cz/

Moje jiné stránky

12. února 2008 v 10:16 | Anniel |  moje tvorba
moje nové stránky s povídkama....jsou na adrese
mno tak se přijdte podívati...:)
jsou především na téma fanfiction Harry Potter..ale i jiné....
Anniel

ivikbublik.estranky

12. února 2008 v 10:14 | Anniel
moc krásný blog s pobídkama na moje oblíbené téma Harry Potter.....ale i jiné věci...jukněte zde

Poslední noc VI.

5. února 2008 v 0:01 | Anniel
nedala a vzal ho.Šel do své pracovny a začal číst:
18.Prosince
Jsem poprvé na ošetřovně.Celé tělo mě bolí.Mám ho samý puchýř.Chtěla bych moc poděkovat Profesoru Knapovi,díky němu jsem stále naživu,i když to málem vypadalo,že mě nechá umřít.Vlastně ono to tak vypadalo.Ale co když mě chtěl nechat umřít?!"NO ať je jakýkoliv.mám ho svým způsobem ráda.NO ale radši už ne to nebudu myslet,protože bych se do toho celá ponořila.
Snape přestal číst a zaklapl deník.Jenže v tu chvíli mu zvědavost nedala a začal zase číst.
21.Prosince
NO tak dnes jsem měla trest u Snapa.Byla to naprostá katastrofa.!!!Ach jo..nikdy nikdy víc se k němu nechci přiblížit!Parchant!Takhle mi dát naději!A pak mě takhle ponížit….A podal mi nějakej blbej dryják.Jdu radši spát,něž ho milionkrát prokleju!"
Snape rychle začal listovat!
23.Prosince
NO ne..mě se tu začíná líbit!Má to tu docela útulné,nikdy bych nic takového nečekala!Vlastně on je…
To už ale nedočetl,protože jsem mu vytrhla deník z ruky.
,,Co si to dovolujete!"
Křikl
,,Já?!Snad vy!Jste šmírák!"
,,Cože?!"
Snape po mé poznámce prudce vstal až shodil sklenku s ohnivou whisky.Trhla jsem sebou.Přistoupil ke mně.
,,Je to pravda!Ale jestli chcete dočtěte si to!"
Mrskla sem po něm deník.
,,CO to sakra vyvádíte?!"
,,Co by!"
Cloumala se mnou taková bolest a zároveň vztek,že jsem nerozeznávala v tuto chvíli,že je to můj profesor.
,,Tak co,pobavil jste se?!"
,,No docela ano!"Řekl cynicky
,,TO jsem ráda!"
A odcházela jsem.
,,Slečno?!"
,,CO zas!"
,,Odečítám deset bodů!"
Sykl a podával mi deník
,,A prosím vás,ty vaše sentimentální výroky,tolik nepřehánějte!Stejně neumíte tolik kleteb,abyste mne mohla očarovat!A…..
,,Sakra.mlčte,kdybyste neměl pořád váš nos zabořený v knihách všiml byste si že někomu na vás začlo záležet!"
,,Dalších pět bodů!"
Prskla jsem na něj.A prudce jsem vycházela z jeho ložnice..do pokoje kde jsme momentálně spala!Mrskla jsem sebou o postel a zabořila hlavu do polštáře s pláčem.Až jsem vyčerpáním usnula.Ráno jsem sice brzy vstala ale nešla jsem do pokoje,nechtěla jsem ho už vidět.Ještě mi zbývá pár dní a pak,už budu volná.A zase s přáteli,které mám ráda.Šla jsem se osprchovat a strávila jsem tak asi deset minut přičemž jsem jen nechala na sebe téct vodu a plakala jsem.Musela jsem použít ohlušovací kouzlo,nechtěla jsem aby mě slyšel.Když jsem vyšla na mé posteli ležela snídaně.Vzala jsem podnos na kterém byl toast s medem a čaj.A dala ho na stůl.Chvíli jsem koukala na strop.A hrála si s hůlkou.Potom jsem ze svého deníku vyndala fotku mé rodiny a začla jsem plakat.Bylo to jediné na co jsem se zmohla.
,,Proč museli umřít!Proč zrovna já!Vím,že je život nespravedlivý!Ale já jsem mladá,tak proč!"
Věděla jsem,že maminka nikdy neuvidí,jak jsem vystudovala školu čar a kouzel.A už nikdy neobejmu tátu.Nebudu se škádlit se svou mladší sestrou.Cítila jsem se ukřivděná,chtěla jsem řvát!Chtěla jsem rozbít věci!Praštit do Snapa.Zase jsem usnula.Musím říct,že to byla jediná věc,která mě dnes uklidňovala.Zase jsem měla sen
Seděla jsem opřená o plot v naší zahradě a slunila se.Když ke mně přiběhla sestra a začla volat.,,Ségro!Ségro!".Já jí neodpověděla.,,No tak ségro!"Já nic.,,Mamí!Rose na mě nechce mluvit a ignoruje mě!"Maka ke mně došla a já křičela.,,Co je?!"…Byla jsem mrtvá….A moje tvář byla zúžená strachem.Moje normálně hnědé oči,byly bez lesku,a koukaly na nebe.Moje vlasy se kolem mě rozprostřely jako koruna kolem mé hlavy.Mamka mě objímala a křičela.,,Mami!Mami!Já jsem živá.Mamí!"Stisk byl pevnější až mě to rozbolelo.Koukla jsem na sebe,byla jsem živá.Jak to že tak najednou!?..Svíral mě v náručí Voldemort a zarýval se mi nehty do kůže.Potom vzal hůlku a vypíchl mi oči…Néééééééé!.Zase pevné sevření.Nebyl to tentokrát Voldemort,ale Snape.
Najednou jsem se prudce vzbudila tak,že jsem ho praštila do čela.Koukala jsem na něj.A on na mě.Přiblížila jsem se k němu a on ke mně.Rozbušilo se mi srdce.Položil mi ruku na čelo.
,,Nedotýkejte se mě!"
A strhla jsem jeho ruku.
,,Everová,nedělám to rád,ale máte horečku!"
Cítila jsem,že hořím.hořely mi tváře.
,,Můžete vstát?!"
,,myslím,že jo!"
Zvedla jsem se.Hrozně se mi točila hlava a špatně jsem viděla.
,,Pojďte za mnou!"
Kývla jsem,Ale bylo to dost namáhavé.Viděla jsem jen jeho siluetu.Snažila jsem se vypadat co nejlépe,ale každým krokem se to zhoršovalo.
,,Pojďte za mnou do mé pracovny!"
Šla jsem tedy za ním a on mi pomohl a posadila jsem se na postel.Snape něco hledal a potom vyndal z futra lahvičku lektvaru.Šel ke mně.
,,Pane profesore!"Vydechla jsem
,,Ano?!"
,,Nemůžete mi dát něco na rychlý spánek?Třeba bezesný spánek?!"
,,NO vida Everová,tak přece jenom jsem vám něco vtloukl do hlavy!"
Potom se naklonil a podal mi další lahvičku.Obě jsem vypila až do dna.a začla jsem být unavená.Snape mě podepřel a vedl mě do pokoje.Když mě ukládal.Cítila jsem jeho dech,vonělPo mátě..Ihned jsem usnula.Spala jsem skoro do večera a jakmile jsem vstala zjistila jsem že je mi o něco lépe,ale stále se mi motala hlava.Zvedla jsem se,že se půjdu osprchovat a vzala jsem si ručník.Při tom skluzu jsem zapomněla na pyžamo,ale to mě nějak neznepokojovalo.
Zapla jsem sprchu a nechala jsem se osvěžovat vlažnou vodou.Bylo mi zle,asi sem to přehnala s tím jak jsem vstala.Zabalila jsem se do osušky a zase ten pocit.Motala se mi hlava a měla jsem rozmazané vidění.Vyšla jsem ze dveří a málem jsem upadla.Najednou se rozrazily dveře a v nich stál Snape.To musel být pohled já ležela na zemi s osuškou obmotanou kolem těla.Zvadla jsem se.
,,Děje se něco?!"
,,Nic,myslel jsem,že jste upadla!"
,,Vážně?!"Vy jste měl starost?!"
,,NO jen o vaše zdraví,chtěl bych abyste co nejdřív vypadla!"
,,Ach tak!"
Udělala jsem ještě krok,ale to už jsem neměla dělat upadla jsem znovu.Tentokrát mě zvedl Snape.A nesl mě pryč.
,,Kam mě to nesete?!"
Neodpověděl
,,Jestli si něco…!"
,,CO jako?!"
,,Nešahejte na mě!"
Snape si povzdychl a položil mě na jeho postel.chvíli jsem tam ležela a pak jsem ucítila jeho ruce jak mě chňaply a posadil mě.
,,Vydržíte tak?!"
,,Ano!"Řekla jsem
Potom mi vlil opatrně lektvar do úst a na moment odešel.To už jsem začala rozeznávat obrysy.Přišel Snape a sedl si ke mně.Potom mi opatrně sáhl na čelo.
,,Je to už lepší!Teď musím vidět vaši ránu!"
,,Kterou?!"
,,Tu co máte na břiše,Everová!Nedělejte ze sebe většího tupce,než jste!"
,,Poslužte si!"
Snape mi položil ruce na okraj osušky a stáhl.Okamžitě jsem zrudla.
,,Co to jako děláte?!"
,,Řekl jsem,že se vám koukám na ránu!"
,,Jen aby!"
,,Prosím vás,Everová,nejsem žádný pubertální kluk a nezajímá mě to!"
Namazal mi to mastí a já se zakryla.
,,Ještě někde vás to bolí?!"
,,ANO!"
,,A kde?!"
,,Tady!"Řekla jsem a ukázala jsem na tvář.
Snape nabral kousek do prstů a chtěl mi namazat tvář.Naklonila jsem se k němu.A já ho letmo políbila.Ucukl sebou.
,,Co to zas děláte?!"
,,Já..já….!"
Koktala jsem.
,,Nepřeju si,abyste to opakovala!"
,,Ano,pane!"
Sklopila jsem zrak.a začli mi téct slzy po tváři.Asi jsem vypadala jako citlivka.Ale prostě jsem to už nezvládala.Schovala jsem si obličej do dlaní.
,,Omlouvám se,ale potřebovala jsem jen někoho cítit u sebe!Promiňte!"
Koukl se na mě a šel ke mně.
P.S.Byla jsem unavená,tak so omlouvám,ale chyby po sobě jsem nekontrolovala..:)

Poslední noc V.

3. února 2008 v 23:00 | Anniel
Byl poslední den školy a studenti odjížděli.A já upírala svůj pohled z okna na vrbu mlátičku.A hlasitě jsem si povzdechla,při té představě,že budu muset týden trčet u Snapa.a budu bez rodiny…a zrovna na Štědrý den.Sbalila jsem si věci a šla jsem i s kufrem a učením dolů do sklepení.Snape právě vycházel z kabinetu.Ani mě nepozdravil a pokynul mi rukou asi abych ho následovala.Ale já sem stála,přece jenom jsem měla kufr těžký.
,,Co je?Budete tam dál stát jako sloup!"
,,Ne!ale vy jste neřekl,ať jdu za váma!"
,,Ach bože!A k čemu máte ten kufr?!"
,,Tam mám oblečení a učení!"
Snape mávl hůlkou a kufry se nesly vzduchem..Následovala jsem ho dlouhou chodbou až jsem se dostali do zmijozelské společenské místnosti..a pak do jeho soukromých komnat.
,,Vzadu,máte připravený pokoj,máte tam i koupelnu,kdybyste chtěla jídlo stačí dojít ke krbu a požádat skřítka,aby vám něco připravil!A doufám že mě nějak otravovat nebudete!"Zvedl obočí.
,,Děkuju!A nebojte nebudu vám tu znepříjemňovat vzduch víc než musím!"Řekla jsem mile.Snape se zarazil a odešel do své pracovny.Vešla jsem do svého pokoje a uviděla jsem malou kamennou místnost s jednou postelí v barvách zmijozelu a stůl se skříní,a když jsem postoupila do koupelny nemohla jsem uvěřit jedna vana s tolika kohoutky a zrcadlo až k zemi teda i se záchodem.Sedla jsem si na měkkou postel a otevřela jsem svůj deník..a začla zapisovat.
Ach jo..proč tu musím tvrdnout,Brumbál dělá jako kdyby se o mě nemohla postarat rodina.Bojím se na něj promluvit,když mám skoro furt bolesti.Zase by mi nadával.Ale i přes všechno,nemůžu zapomenout na jeho polibek.Asi jsem sentimentální,ale prostě to tak je.No musím zabalit dárky a nechat je poslat po sově k nám domů.Jsem docela unavená,půjdu se umýt a asi si lehnu.
Zaklapla jsem deník.a šla jsem se umýt…Napustila jsem si vanu,koupel voněla příjemně po jasmínu.Vysvlékla jsem se v vlezla jsem do lázně a opřela jsem si hlavu o roh…chvíli jsem zavřela oči.a pak jsem se ponořila pod vodu.Když jsem byla vykoupaná a odpočinutá oblékla jsem si pyžamo a lehla si do postele.Někdo se mnou zatřásl a já se vzbudila,Stál na de mnou Snape
,,Co-co se děje?!"
Vykoktala jsem ze sebe.
,,Musím vás ošetřit slečno Everová!"
,,Aha!"
Jeho hlas zněl klidně a docela hezky,což byl nezvyk.Zvedla jsem se a šla jsem za ním.Vybídl mě ať se posadím na kanape u krbu.Sedla jsem si.Potom odešel a přišel s mastí a lahvičkou lektvaru.
,,Postavte se prosím a svlékněte si vršek od pyžama!"
,,Ale já pod ním nic nemám!"
,,Tak si ho jen vyhrňte!"
Kývla jsem a vyhrnula jsem ho.Ucítila jsem dotek teplých prstů.Opravdu jemně mi mazal ránu a při tom ji se zájmem pozoroval.Trochu jsem ucukla..protože mě to zabolelo.A on na chvíli přestal.
,,Je to tak lepší?!"
Řekl a byl ještě jemnější.
,,Ano,děkuju!"Usmála jsem se a zdálo se mi že i on se na moment usmál.Potom mi to obvázal a podal mi lektvar.
,,Prosím,teď mě poslouchejte,vypijte to pomalu ano?!"
,,Ano!"
Začala jsem pít lektvar..při posledním doušku se mi už zavíraly oči.Došla jsem do pokoje a hned jak sem si lehla usnula jsem.Ráno mě vzbudila líbezná vůně.Vstala jsem a hodila na sebe mikinu.Otevřela jsem potichu dveře a uviděla Snapa,jak snídá lívance a kávu.Koukl se na mě a pak si začal číst dál nějakou knihu o lektvarech.Zase jsem zavřela dveře a sedla si na postel.Začlo mi kručet v břiše.
,,Ach jo já mám hlad!"
Převlékla jsem se do kalhot a černého pohodlného svetříku,vlasy jsem si stáhla do volného drdolu.Otevřely se dveře a v nich stál Snape.
,,Jak dlouho mám čekat se snídaní?!"
,,já myslela že…!"
,,Prosím vás,radši už nemyslete a pojďte se najíst nebo vám to vystydne a já to rozhodně nebudu znova ohřívat!"
,,Jistě!"
Prohodila jsem a následovala jsem ho.Beze slov jsem si sedla a najedla se.Potom se Snape zvedl a šel do pracovny.Já jsem odešla do pokoje a dělala domácí úkoly.Takhle to probíhalo až do štědrého dne kdy se mě zeptal jestli něco nepotřebuju.
,,Ano,prosím vás nemohl byste tohle poslat mé rodině?!"
Ukázala jsem na balíčky a on kývl.
,,No ne..on má asi dobrou náladu!"
Celý den byl pryč a já se rozhodla že připravím krásný večer.Stromeček a večeři.Tu snad neodmítne.Tedy jsem šla ke krbu a poprosila jsem skřítka zda by mi nemohl sehnat nějaký stromeček..a na večeři krůtu a salát.Stromeček mi přinesli skřítci kolem páté hodiny a já jsem ho začla zdobit…zeleno stříbrně a nahoru jsem dala jako špici červenou kouli.Usmála jsem se a k tomu jsem tam vykouzlila i pár svíček co voněli po šalvěji.Večeři jsem začla připravovat kolem sedmé hodiny.Když už jsem všechno měla,tak jak jsem si představovala.Oblékla jsem si černou tuniku a černou sukni.sedla jsem si na kanape a snažila jsem se něco naučit.Najednou se rozrazily dveře a stál tam Snape.Když si všiml místnosti nadechl se že něco řekne.
,,Pane,prosím než mi začnete něco vykládat,chtěla jsem jen abyste se cítil dobře a mě taky chybí Vánoce!"
Snape nic neřekl..a sundal si svůj plášť,který si pověsil na háček.Sedli jsme si ke stolu a jedli jsme zase beze slov.Po večeři jsem si sedla na kanape..a on odešel do své pracovny.Sedl do křesla a sklopil hlavu.
,,Nevím zda jí to mám říct,že jsou její rodiče mrtví…nechám to na ráno.Ted jí nechám odpočívat!"
Řekl si sám pro sebe Snape.
Já jsem vstala a položila jsem pod stromeček dárek pro Snapa.Usmála jsem se a šla si lehnout.Měla jsem klidné spaní.
Snape mezitím vstal a svlékl si hábit…bílou košili si vyhrnul a šel do obývacího pokoje.Koukl se pod stromeček a uviděl tam dárek.Vzal ho a poprvé ho zahřálo u srdce.Zašel zpátky a otevřel ho.byla to krabička plná prázdných lahviček na lektvary.Položil ji na stolek a šel pod sprchu.
Ráno jsem čile vstala a udělala jsem snídani,no spíš jsem poručila skřítkům.Snape vyšel z pokoje a koukl se na mě.
,,Dobré ráno,profesore!"
,,Dobré!"Řekl
,,Dáte si čaj nebo kávu?!"
,,Kávu,děkuji!"
Nalejvala jsem mu kávu a všimla jsem si denního věštce co tam ležel.Na titulní stránce bylo jméno Everovi
,,Rychle jsem to popadla..a začla číst.
Rodina Everova byla vyvražděna Smrtijedy.A jejich mladší dcera byla mučena Cruciem.Myslíme si že se jedná o pomstu Voldemorta!
Dál jsem nedočetla a upustila jsem noviny.Vyběhla jsem ze sklepení takovou rychlostí,že Snape nestačil zareagovat:Vyběhla jsem z hlavních dveří přímo dolů k jezeru.Tam jsem si sedla na kamenitou zem a začla jsem hlasitě plakat.
,,Mami!Tati!.Néééééééé
Začla jsem mlátit rukou do země…a propukla jsem ve větší hysterii.Slyšela jsem za sebou kroky,byl to Snape.
,,Everová,pojďte se mnou!"Zavelel.
,,Nikam nejdu!A nechte mě!"
,,Nebuďte hysterická!"
To už mě popadla zlost a začla jsem řvát:
,,Sakra!Co jsem vám udělala!Proč jste na mě zlej!"
,,Říkám přestaňte!"
,,Víte co,jděte doprdele!"
Zařvala jsem a schoulila jsem se na zem.Plakala jsem.
Everová,srážím Nebelvíru dvacet bodů!"
,,Třeba milion,nechte mě!Prosím!"
Vstala jsem a chtěla jsem utéct.Snape mě zadržel.A já se snažila bránit.Ale nakonec mě jeho silné paže objaly a já jsem se k němu přitiskla.Celá jsem se chvěla a šeptala jsem
,,Proč?!"..
Snape mě pohladil po vlasech a nesl mě do hradu.Byli jsme zase v jeho komnatách a on mě uložil do postele.A přinesl mi lektvar.
,,Vypijte to!"
,,Co to je?!"
,,Bezesný spánek!"
,,Nepotřebuju!"
,,Jste mladá na to abyste věděla co potřebujete a co ne!"
Položil lektvar na stolek a dal se na odchod.
,,Vím co potřebuju!"
,,Co tedy?!"
,,Vás!"
Řekla jsem a začla jsem zase plakat.
,,Jsem pubertální…já vím..ale prosím neodcházejte!"
Snape nic neřekl a sedl si ke mně.
,,Prosím..já…!"
Začla jsem znovu.
,,Přestaň,ty moje pubertální děcko!"Řekl potichu a vzal mě do náruče.
,,Pane…!"
,,Mlč a pokus se usnout!"
,,…moje pubertální děcko…..
Usnula jsem v jeho objetí….
Snape se zvedl a jemně mě přikryl.Potom si všiml zeleného notýsku na mém stole.Zvědavost mu nedala a vzal ho.Šel do své pracovny a začal číst:

Poslední noc IV.

3. února 2008 v 20:37 | Anniel
Celý zbytek týdne mě Snape ignoroval stejně tak já jeho.když jsem jednou vycházela z hodiny přeměňování rozeběhla se ke mně Hermiona.
,,Rose!"
,,NO?!"
,,Brumbál s tebou chce mluvit!"
,,A kdy?!"
,,No máš tam přijít co nejdříve!"
,,Děkuju,Mio!"
Hermiona se usmála a šla na hodinu run.Já jsem se vydala k brumbálově pracovně.u chrliče jsem zřetelně vyslovila
,,Citrónová zmrzlina!"
Chrlič ustoupil a na jeho místě se teď objevily schody..vystoupila jsem nahoru a otevřela jsem dveře.
,,Dobrý den Rose!"
Pozdravil mě mile Brumbál
,,Dobrý den!"
,,Prosím posaď se!"
Vybídl mě a vyčaroval křeslo.Usadila jsem se a odložila brašnu.
,,O čem jste se mnou chtěl mluvit!"
,,O vaší ráně!"
,,Ráně?!"
,,Profesor Snape sem vlítl celý rozzuřený,že jste mu lhala vlastně nám všem!"
Trhla jsem sebou.
,,Jak?!"
,,To jsem chtěl slyšet od tebe Rose?!"
,,Aha,už vím,je to kvůli té ráně,co mám na břiše že?!"
,,Vidím,že si mne pochopila!"
,,Prosím vás!Nezlobte se na mě!Já jsem vás už nechtěla déle otravovat!"
Zrudla jsem a sklopila jsem oči.
,,Já se ne vás nezlobím,ale profesor Snape ano!"
,,Snape?!"
,,Profesor!"
Opravil mě Brumbál.
,,Pardon!"
No tak teda,že by se zrovna Snape o mě bál!Prdaljz….
,,Dáš si čaj?!"
,,Ano děkuju!"
Brumbál vyčaroval šálek s čajem a já se napila,chutnal po malinách.
,,Um..pane profesore?"
,,Ano?"
,,To je vše,co jste chtěl?!"
,,Ne,Rose,čekáme ještě na pana profesora Snapa!"
,,Proč?!"
,,Dozvíš se za včas!Dáš si sušenky?!"
,,Ne,děkuj!"
Najednou zapraskalo v krbu a z něho se vynořil Snape.
,,Dobrý den Brumbále!"
,,Vítej,Severusi!Posaď se!"
Snape se posadil do křesla vedle mě.Ani o mě nezavadil pohledem.
,,Tak Rose,mohu tě poprosit,abys sis vysvlékla hábit a ukázala nám ránu?!"Zeptal se mě Brumbál.
Ach jo…Řekla jsem si
Stoupla jsem si a sundala hábit,rozepla jsem si dole kosily a tam byl obvaz,trochu prosáknutý krví.Snape se s Brumbálem přiblížili a Brumbál kouzlem sundal obvaz.Zamračil se a odstoupil kousek dál.
,,Slečno Everová?!Jak jste nám mohla něco takového zatajit!"
Hněval se Brumbál.Nevěřícně jsem koukala.
,,CO prosím?!"
,,Everová!"Řekl Snape
A chňapl mě za ruku a dovlekl k zrcadku.Nyní jsem i já mohla zpozorovat mojí ránu která se zvětšovala..a byla plná krve.Zalapala jsem po dechu.
,,Panebože!Ale já jsem tohle nevěděla!Kdybych viděla že je ta rána tak velká,řekla bych vám to!Prostě…
Řvala jsem nahlas.
,,Ale může za to i profesor Snape!"
Koukla jsem se na Snapa a potom na Brumbála
,,Radím vám,Everová,abyste byla zticha,nebo s tou vaší vyřídilkou byste zajistila ubývání bodů v nebelvírských hodinách tak,že by se v nich udělala díra hluboko do země.
,,Je to pravda!"
Bránila jsem se.
,,Proč!"Zeptal se klidně Brumbál
,,Protože se ho bojím,a nechtěla jsem aby mi připravoval lektvar,zase by na mě měl ty posměšné poznámky!"
,,Vy drzá holko…"Začal Snape.
,,Klid!"Zavelel Brumbál…
,,Oba se usaďte!"
Sedli jsme si.
,,Slečno Everová,byla jste velmi drzá na profesora,a tak váš slušně žádám abyste se mu omluvila!"
Jen jsem zavrčela a vyslovila
,,Omlouvám se!"
Snape nic neřekl..a koukal se před sebe,asi měl co dělat aby nevybuchl vzteky.
,,Budete se k němu muset chovat dobře,protože budete u něj na vánoční prázdniny!"
,,Cože?!"Vyprskli jsme oba najednou
,,Řediteli,já u sebe nechci tu drzou holku…!"
,,Já taky u něj nechci bejt!"
,,Tak zaprvé!Domluvili jsme se Severusi,že když ta rána bude dost zlá,což je bude u tebe a ty ji dáš do kupy přes vánoce ano??!"
,,Ano já vím!Dobrá tedy!"
,,Ale,já mám jet domů??!K rodině!"
,,Slečno,já vím,ale vaše zdraví je přednější a vaši rodinu jsme na to upozornily!Tak co na to říkáte?"
,,no….já nevím….!"
,,Prosím vás Everová….
Začal Snape…
,, ...Snape. ,,nejsem z toho zrovna nadšenější,než vy,ale když si tady profesor Brumbál výslovně přeje,abyste byla u mě přes vánoční svátky,nedá se nic dělat
Řekl a zvedl se.
,,První den prázdnin,Everová budete u mě v šest ..nestrpím další pozdní příchod!"
Už jsem chtěla začít s námitkami,ale mlčela jsem.Snape zmizel krbem,stejně jak se tam objevil.
,,Rose!Neboj se ho!On není takový!"
Snažil se mě uklidnit Brumbál.
Vynutila jsem ze sebe úsměv a srkla jsem si čaje.

Poslední noc III.

2. února 2008 v 20:22 | Anniel
Spala jsem až do rána,vzbudilo mě tiché šeptání.Byla to moje nejlepší kamarádka Jean a usmívala se na mě.
,,Ahoj!"Řekla jsem zvesela
,,Ahoj,měla jsem o tebe hroznou starost!".Řekla..
Usmála jsem se.
,,Prej tě mučili?!"
,,Jo…..!"
,,Jsem ráda,že jsi to přežila!"
,,Děkuju Jean!Ani nevíš jak se těším do školy!"
,,Nemáš moc na co!"
,,Jak to?"
,,Třeba na lektvarech,to je opruz!"
,,A kdy nebyl?!"
,,No jo,ale teď nám celý hodiny Snape zadává práci a dělá nějakej pitomej lektvar!"
,,Každou hodinu?!"
,,Jo….a čím dál tím víc je naštvanější!"
,,Hmm..To bude možná lektvar pro mě!"
,,No to je možné!"
,,A kdy se vrátíš na kolej?"
,,No prej za pár dní!"
,,Super!"
Ještě jsem chtěla něco dodat,ale ošetřovatelka vyhazovala Jean.Ještě mi u vchodu zamávala…A mě čekala dosti nepříjemná činnost.Mazání puchýřů!
Byla jsem překvapená,že na některých částech těla už puchýře nejsou,asi ten Snape vážně ví o čem mluví.Nandala jsem si pyžamo….a snažila se dělat nějaké domácí úkoly,které se mi nahromadily.Po pár dnech mě to už nebavilo a když už jsem se opravdu nudila,dělala jsem eseje z lektvarů.Konečně nějaká návštěva.
Ve dveřích stál Brumbál.
,,Přeji krásný den!"
,,Já vám také pane řediteli!"Usmála jsem se
,,Mám pro vás radostnou novinu!"
,,Jakou?!"Nemohla jsem se dočkat,doufám že se to týká mého odchodu z ošetřovny.
,,Můžete být propuštěna z ošetřovny!"
Radostí jsem zavýskala.
Brumbál měl radost z toho,jakou mám náladu!Ještě téhož dne jsem si sbalila věci a razila jsem do své koleje.Měla jsem obvazy jen na břiše a ruce a noze.Z nějakého důvodu,se mi ale moje rána na břiše neléčila,tím jsem už nechtěla nikoho obtěžovat,protože jsem chtěla být na koleji co nejdříve a poslední dny jsem si rány mazala sama.Došla jsem do pokoje a sedla jsem si na postel.Byl čas večeře a já se rozhodla že se půjdu najíst s ostatními.Vydala jsem se k velké síni a sedla si ke kolejním stolu kde už čekali moje kamarádky….vlasy jsem si přehodila přes rameno a nasadila jsem zářivý úsměv o kousek dál seděl totiž jeden kluk co se mi líbil.Sedla jsem si a pozdravila jsem je
,,Tebe už pustili?"
,,Jojo.Nedalo se to tam vydržet!"
,,To věřím!"
,,Hele a neotrávili tě ty Snapovi lektvary?!"Ozval se Fred Weasley
,,Ne..ale to pozná,Rose až budete mít dneska odpoledne lektvary!"
,,Máš esej,kterou jsem ti poslala,zpracovanou?!"Zeptala se Jean
,,Jakou?!"
,,No tu na omračující lektvar?Psala jsem ti to včas!"
,,Sakra!nemám!"
,,No tak to nevím!"
,,Ale Snape mi to odpustí!"
,,To ne,Snape neodpouští!Víš co řekl Harrymu?!"
,,No jo no…ale zkusím to!"
,,Jak myslíš!"
Po obědě se vydali do sklepení.Jakmile se usadili.Přišel tam Snape.
,,Na konci hodiny mi odevzdáte své eseje…a lektvar,který vám dnes zadám.
ťukl hůlkou na tabuli,kde se objevily přísady na lektvar k neviditelnosti.
,,Přísady máte vzadu na polici.!A teď pusťte se do práce!"
Udělala jsem lektvar dobře,ale neměla jsem esej a tak jsem se rozhodla,že se mu půjdu omluvit.
,,Pane profesore?!"
Neodpověděl
,,Já se chci….!"
Koukl se na mě…měl kruhy pod očima…
,,Co chcete slečno Everová?"
,,Chci se omluvit,že nemám esej,protože jsem byla na ošetřovně a….!"
To už mě nenechal domluvit.
,,V tom případě máte u mě školní trest!"
,,Cože?!"
,,Slyšela jste…po večeři se stavte u mě v kabinetu!"
,,Fajn!"Řekla jsem a odcházela jsem sledovaná párem černých očí.!"
Po večeři jsem se omluvila kamarádkám.
,,To zvládneš!"Utěšovala ji Jean
,,Snad jo!Zatím ahoj!"
,,Ahoj!"
Ach jo ..jak já jsem tm nechtěla..Už vůbec jsem nechtěla vidět Snapa.
Zaklepala jsem.Nic se neozvalo,čekala jsem doslova deset minut než mi otevřel dveře.
,,Jdete pozdě!"Pronesl unaveně
,,Nejdu!Byla jsem tu včas,ale vy jste mi neotevřel!"
,,Odebírám nebelvíru deset bodů!"
,,Za co?Že jste mi otevřel pozdě a já tu musela trčet jako debil!"
,,Kroťte se!Hlavně ty vaše výrazy!"
Jen jsem si povzdychla.
,,A teď sem pojďte,nemám na vás celou noc!Mám….!"
..,,Máte důležitější práci,já vim!"
Vešla jsem dovnitř.
Kdybych si tak vzala svetr.
,,Sedněte si!"
Sedla jsem si!"
,,Tady na ten pergamen mi napíšete,budu si psát všechny eseje!"
,,Kolikrát?!"
,,Dejme tomu pětsetkrát!"Ušklíbl se
,,Cože?!"
,,Dobře,tak sedmsetkrát!"
,,Fajn!"
Začla jsem psát už jsem byla u 86 věty a najednou mě začalo bolet a pálit břicho.sáhla jsem si na něj a obvaz mi prosakoval krví.
,,Pane profesore!"
,,Co zase chcete?!"
,,Mohu si to dopsat zítra?Není mi dobře!"
,,Ne dopíšete to teď!"
Obvaz mi víc prosakoval,ale nechtěla jsem aby Snape něco věděl.
Napsala jsem asi už 123 větu,když mě Snape zarazil.
,,Pro dnešek stačí,přijďte zítra!"
Vstala jsem a když jsem odcházela.Snape mě zastavil.
,,Slečno?!"
,,Ano?"
,,Pojďte sem!"
,,Něco jsem napsala špatně?"
Bolest se zvyšovala.
,,Odkryjte váš hábit!"
,,Co prosím?!"
,,Řekl jsem pojďte sem a odkryjte hábit,abych viděl na vaši košili!"
Stála jsem jako opařená.
Snape se zvedl a došel ke mně…strhl mi hábit z ramen..a viděl mojí prosakující ránu.
,,Jak dlouho se vám to nehojí?!"
,,CO?..."
,,Ta rána!Everová!"
,,Já jsem se do ní jen praštila!"
,,Nevěřím vám!"
,,Dva dny!"Řekla jsem.
,,Dobře!"
Řekl a šel k polici kde vzal lektvar!
Podal mi ho.
,,Vypijte to!Celé!Pomalu!"
Slovo pomalu jsem přeslechla a kopla jsem ho do sebe.
Zamotala se mi hlava.
,,Everová,proč mě nikdy neposlechnete!"
,,Profesore!Já musím jít!"
,,No to teď nepůjde,protože,musíte počkat než lektvar vyprchá!"
,,Jak dlouho to potrvá?!"
,,Dvě hodiny nejméně!"
,,Dvě hodiny?!"
,,Slyšela jste ne??nebo vám ten lektvar zblbl i mysl?!"
Slovo zblbl…u Snapa??Divné….On si tak dbá na slušné výrazy
,,Já tu nechci být!"
,,Já také nejsem nadšen vaší společností,proto vás prosím,mlčte,ať mohu dál pracovat!"
Seděla jsem a koukala jsem na Snapa.Po chvíli si toho všiml!"
,,Co na mě civíte?"
,,Jen tak!"Usmála jsem se tím nejsvůdnějším úsměvem,který by jistě svedl každého!Snapa ne.
,,Tak si to odpusťte!"
,,Rozkaz!"Řekla jsem.
,,Připomeňte mi slečno,že vám zadám trest!"
,,Jakej zas?!"
,,Nebudu drzá na profesora!"
,,Jo jasně!"
,,Pět bodů dolů!"Řekl zostra
,,Třeba si odečtěte všechno,ale nechte mě jít!"
Snape vstal a chytl mě za ruku!Byla jsem jako omámená!
Jakmile to udělal,přitiskla jsem se k němu,ucítila jsem jeho tlukot srdce a vůni šalvěje!Zvedla jsem ruce a objala ho kolem krku.Snažil se mě odtáhnout,ale já jsem prostě ze sebe vyhrkla
,,Vám se nelíbilo mě políbit?!"
Trhl sebou a koukal se na mě
Natáhla jsem se k němu,ale on mi uhnul…
,,Co to sakra děláte?!"
Odtáhla jsem se.a sklopila jsem zrak.
,,Jsem hloupá husa!Jak sem to mohla udělat!natáhnout se k němu!a chtít ho políbit!
Pustila jsem ho a koukala jsem na něj.
,,Kvůli vám nechci jít do azkabanu!"
,,Cože?!"
,,Sakra,Everová,nepůjdu kvůli vám do azkabanu,protože si s váma začnu románek!Jsem váš profesor!A navíc nejste můj typ!"
To bolelo,nikdy by mě nenapadlo,že zrovna od něj to bude tak bolet!"
,,Tak proč jste mě tenkrát políbil?!"
,,To byl dočasná ztráta sebeovládání!"
,,Přemýšlejte o tom,jak moc ubližujete lidem!Zrovna mi na vás začalo záležet!"
Řekla jsem a vzlykala jsem do toho…..
,,Co si to dovolujete?!Soudit zrovna mne,když nevíte nic o mém životě!"
,,Ale já....!"
,,To stačí,nebudu poslouchat vaše dětinské řeči!"
Popadl mou brašnu a hodil mi jí....
,,Vypadněte!"
Stála jsem tam jako sloup.
,,Padejte!"
Chvíli jsem na něj koukala a pak jsem se slzami v očích vyběhla ze sklepení!"

Poslední noc I.

2. února 2008 v 20:21 | Anniel
Vzbudila jsem se dalšího rána..na ošetřovně v Bradavicích….pomalu jsem otevřela oči….a na de mnou se skláněla milá tvář Brumbála.
,,Dobré ráno slečno Evansová!"
Řekl mi velmi vlídným hlasem
,,Jak se cítíte?!"
,,..Umm…no moc dobře ne!"
Pronesla jsem tiše…
,,Poppy!"
Řekl a otočil se na vrchní ošetřovatelku
,,Nechal tu Severus lektvar,jak jsem ho požádal?!"
,,O ničem nevím Brumbále!"
Odpověděla mu
,,Zvláštní!"
Pronesl…
,,Tedy.."
Otočil se na mě a usmál se.
,,Vyprávějte mi co se tm přesně dělo a jak vás unesli."
,,No vím,že jsem se šla projít k jezeru a pak si nic nepamatuju protože na mě použili omračující kouzlo!"
..A dál?!"..Zeptal se mě a koukal na mě zpod půlměsíčních brýlí..
,,Mučili mě.."
Hlas se mi podlomil.
,,To je v pořádku!"Konejšil mě Brumbál…
,,Hlavní je,že jste tu!"…
,,Jistě….
,,A pak mě popálil..Voldemort…a Snape…
,,Profesor Snape..!"
Opravil mě Brumbál
,,Profesor Snape nás dopravil do hradu a..
,,Teď jsem přemýšelal jestli mu má říct,že mě políbil..ale přece jenom to udělal z nouze..a navíc je to slizoun!"
..A?!"
Opáčil se na mě…
,,A pk mi vlil ten lektvar do ůst a já jsem se probudila až tady ráno!"
,,Jistě,teď si odpočiňte…!"
Kývla jsem hlavou..ale jakmile jsem se pohnula,rozbolelo mě celé tělo..že jsem vzdychla.
Brumbál mě pohladil po čele a usmál se..
,,Sakra ať na mě nešahá..!
Do očí se mi vhrnuly slzy…Jamile spatřil jak mě to bolí,přestal.
,,Zavolám Severuse!"
Jakmile dořekll jeho jméno ze dveří se rychlým krokem šinula postava v černém,byl to Snape zase tak hrozivý jako vždy.
,,Prominte řediteli,musel jsem něco dodělat!"
Brumbál kývl..Koukla jsem se na něj..a on na mě okamžitě jsem se začla červenat….
Brumbál si toho všiml..a optal se mě
,,Je vám dobře?"
,, ji..jistě!"
Přece mu nebudu říkat,že mě rozrušila Snapova přítomnost,vzpomněla jsem si na ten pocit jak ke mně přiložil svoje rty…zase mě začlo mravenčit v těle.a já jsem ještě více zrudla….Snape už stál u mě postela a vytahoval lektvar ze svého hábitua nalil jeho obsah do sklenky kterou jsem měla prázdnou,podal mi to a řekl
,,Vypít až do dna!"
,,Trhla jsem sebou,tak že mi na čele rupl malý puchýř….Snape zvedl obočí…a koukal mi do očí..
,,No hlavně se mu tam nekoukej,to by bylo,kdyby ti zas četl myšlenky…By si řekl.pubertální holka..jo už to slyším..
,,sentimentální děcko….!"
Koukala jsem se dopředu a viděla jsem,jak se ke mně řítí Madame Pompfreová…s obvazem..a nějakou mastí….jakmile ke mně přiklusala Snape ustoupil..a ona mi začla potírat mastí.Snape zvedl krabičku s obsahem masti a začal číst…a studovat její obsah.Madame Pompfreová se na něj koukla..a dodala:
,,Pochybujete snad o mém umění?!"
,,Ne o vašem umění ne,ale o konzistenci té masti!"
Vytřeštila jsem oči…..
,,Neboj se Rose!"Řekl Brumbál
,,Profesor Snape,jen rád straší!"A začal se usmívat…
Snape se nezačal smát,ale probodával mě pohledem.
,,Sakra,co na mě tak čučí?!"
Říkala jsem si….
A potom co mi obvázala hlavu jsem vzala sklenku a dala jsem si jí k ústům,abych se napila..
,,Doufám,že nebudete mít tentokrát problém vypít lektvar!"Vyštěkl.Snape..a koukl se na mě..
,,Trhla jsem sebou a rychle jsem do sebe tekutinu hodila..chutnalo to jako černý čaj…s citronem,nebylo to tak zlé…položila jsem sklenici na stolek…
,,Snape se otočil na Brumbála
,,Mohu už odejít,není mě zde zapotřebí,mám důležitější věci na práci!"
,,No jasně…zase ta ironie…!"
Říkala jsem si..
,,Ale jistě,Severusi,kdybychom tvoje služby potřebovali,dám vědět!"
Snape nic neřekl a pruce se otočil…plášť za ním,vypadal jako netopýr…
Po chvilce se mi začl klížit očka..a tak jsem usnula,ani jsem nezpozorovala že se se mnou Brumbál loučí.
Zdálo se mi,že jsem zase v místnosti s Voldemortem..a že se mi smějou Smrtijedi….A já xstojím uprostřed místnosti..celá popálená a slepá…!!křičela jsem..a cítila jsem jak se mě Voldemorta dotýká..a pálí mě….a zase znovu..a znovu….Smál se….Nějaký ženský hlas v povzdálí…Aje mimiňto…..!"..Bellatrix nech toho….,,Crucio!Zvolal Voldemort..a asi trefil smrtijedku….,,Začal zase šeptat hadím jazykem.a dotýkal se mě!..,,Nééééééé!"…..křičela jsem ,Moje tělo začlo hořet…nejdřív zevnitř…a pak ..moje vlasy…,,Profesore!Profesore!Pomoze mi!Hlas se mi doslova dral z hrdla…..,,Umlč jí..umlč…!"…Ozval se Vodemort….,,Nééééé!...Umírám!"….zase se mě dotkla a já sebou začala házet…
najednou mě chytli dvě pevné ruce…a vytáhly mě ze snu……Byl to Snape…
Byla jsem celá zpocená..a první moje první reakce byla,že jsem prudce uskočila od Snapa…
A cestou jsem porazila plentu a spadla na další postel….To už vzbudilo i Madame Pompfreovou…a řítila se ke mně s lucernou…Snape mi pomohl na nohy….a posadil mě na postel.
,,Slečno Evansová!"Křičela ještě za chůze…
Setřela jsem si pot z obličeje….a koukla jsem vedle sebe kde už seděl Snape.
,,Jak to že nespíte?!"…Rozkřikla se..
,,Já jsem….Začla jsem..
,,Bude to zřejmě moje chyba..přinesl jsem slečně lektvar a ona měla noční můru,zjevně se mě polekala!"Řekl ledově..
Madame si ho prohlédla….a pak kývla hlavou
,,Dobře!Ale ted už jdi spát dítě!"
,,A-ano!"…
,,No teď ještě ne!"Řekl snape a postavil se.Obě jsme na něj pohlédly..
,,To jako proč zase profesore?!"Zeptala se jedovatě
,,Přinesl jsem mast na rychlé hojení puchýřů,ta břečka kterou jste jí mazala,by jí akorát přitížila!"
,,Břečka?Promiňte,ale pokud vím já jsem tu vrchní ošetřovatelka!"
,,Jistě vím!"
,,No tak bych svým pacientům,nikdy nepodala lék,který by jim přitížil!"
,,Jistě,o tom nepochybuji!"V jeho hlasu začla být znát agrese!
,,Mám tu mast.od Sebelové,známe léčitelky!"
Snažila se mu vysvětlit,ale jeho to nezajímalo,očividně..
,,Ta ženská neví o čem,mluví!"
,,Profesore!"Okřikla ho Madame Pompfreová
,,Jeto nařízení Brumbála,takže o tom dál nehodlám diskutovat!Ale kdybyste přece jenom chtěla,tak za ním dojděte osobně!"
,,Vy…..!"
,,Ano?!"Zeptal se jedovatě..a ještě více nazlobeně.
,,Nikdo nikdy o mě pochyboval nebo o mé práci!"
,,Nepochybuji o vás nebo o vaší práci,ale o vašem mastičkářství!"
To už se ale Madame Pompfreová hrnuly slzy do očí….Já jsem jen pozorovala rozepři….s pootevřenou pusou.Snape se na ní podíval,zase jedním svým pohledem..a ona bezeslova odešla s lucernou v ruce.
,,Skvělý..Snape naštvaném..to bude zase něco!"
Položil na stolek mast,kterou přinesl a lektvary…Potom vytáhl hůlku….a přivolal si židli…a sklenici
Sáhl po lektvaru a rozdělal víčko a nalil obsah do sklenky.
,,Pane profesore?!"Otázala jsem se konečně.
Neodpověděl a pokračoval dál…
,,Pane profesore!"Řekla jsem naléhavěji…
,,Co chcete!"…
Docela jsem se lekla,protože jeho tón hlasu byl tajemný a zároveň naštvaný…
,,Potřebuju na záchod!"
,,A co já s tím?!"
,,No..sama tam nedojdu!"
,,..Ženské!".procedil za zuby….
To už mě vážně naštvalo…
,,Já se tu kvůli vám nepočůrám!Sakra už!"
Při posledním slově jsem si zakryla rukou pusu..
Propálil mě pohledem…a nadechl se
,,Jestli vás to obtěžuje,tak já si tam nějak dojdu!"
,,Obtěžuje,mám totiž na práci jiné věci!"
,,No tak….si je běžte dělat!Postavila jsem se…a šla jsem na záchod…
Když jsem se vrátila k mému neuvěření .Snape tam furt byl.
,,Co tu furt chce!"
Šla jsem ke svému lůžku a když mě zpozoroval,schoval nějaký svitek do svého hábitu.
,,Vidím,že jste to nakonec zvládla i bez mé pomoci!"
Sedla jsem si a na jeho otázku jsem neodpověděla…
,,Tohle vypijte!".Podal mi sklenku s lektvarem a já si ji položila pod nos abych si přičichla..Vonělo to jinak než tamtu,co jsem brala.Napila jsem se,nechutnalo to tak hrozně!
,,Řekl jsem vypít,to znamená celou!Zapojte trochu mozek,ten obvaz vám k tomu vadit nemůže!"
,,Nejsem blbá! Jasný?!"
,,Srážím pět bodů Nebelvíru,za to že jste drzá!"
…Radši už jsem mlčela,protože jsem nechtěla svojí kolej připravit o další body!
,,Teď!"Řekl a přitáhl se ke mně…
Ucukla jsem…Chytl mě za hlavu..a koukal se mi do očí…
,,Ale ne on se mi chce nabourat do hlavy!"
Přesně tu chvíli sem měla černo před očima!Viděl všechno,jak myslím na jeho polibek..a můj sen!
,,Postavil se a upravil si plášť.já jsem koukala do země..nechtěla jsem aby to zrovna viděl…
Vzal si hůlku ze stolku a přikázal kouzlem aby se žide a sklenice vrátila na to samé místo.
,,Vy mi nic neřeknete k tomu co jste viděl?!"Řekla jsem opatrně…
,,Co na to jako mám říci?!"Zeptal se mě…
,,No třeba že jsem pubertální děcko?!"
Snape neodpověděl….a koukla se na mě svýma černýma očima…
,,Tou mastí se musíte mazat nejméně třikrát denně,aby to mělo nějaký účinek!"
,,Hmmm…!"Řekla jsem trochu ospale.
Potom odešel.a já asi deset minut na to usnuly tvrdým bezesným spánkem

Poslední noc

2. února 2008 v 20:20 | Anniel
MOje první povídka,kterou věnuju Růže...:)
hlavní postavy:Sverus Snape/Rose Everová
žánr:romantika/drama/psychologické
Seděla jsem schoulená v místnosti,och jak moc jsem si přála být někde jinde...jinde se svými přáteli,na koleji...
klidně i na hodině lektvarů,které jsem tolik nesnášela....
Najednou se rozrazily dveře a v nich stál smrtijed,popadl mě tak rychle,že jsem nestačila nějak zareagovat!Vlekl mě temnou,úzkou chodbou.Srdce mi divoce bušilo,protože jsem věděla,že mě nečeká nic pěkného.
Jeho ruce mě drželi pevně za ramena,tak že jsem cítila jak se mi jeho nehty zarývají do kůže..najednou povolily a já spadla tvrdě na zem...
Když jsem se pokusila zvednout,ucítila jsem příšernou bolest,která postupovala celým mým tělem.
,,To by mohlo stačit na uvítanou!"Ozval se Voldemort a smrtijedi se začli smát....
Sehnul se ke mě a svým tenkým,studeným prstem mi zvedl bradu a koukal se mi od očí.
,,Hmm..!"Odmlčel se.
,,Tvoje poslední noc,tak si ji pořádně užij...!"
,,Proč?!"Zeptala jsem se jako bych sama nevěděla,že Voldemort zabíjí i pro legraci.
,,Protože tvoji rodiče pracují pro Fénixův řád,tudíž jsi i ty pro mě hrozba,i když zdaleka ne taková jako Harry Potter,ale prostě se potřebujeme pobavit!"..Řekl tak ledově až mě naskočila husí kůže po celém těle....
,,A navíc...máš v hlavičce pár moc užitečných informací!"Otočil se prudce ke smrtijedům a pak řekl
,,Severusi..pojď..víš co máš dělat!"
,,Jistě!"...Řekl ledově..
Severus Snape?!....pěknej parchant...
,,Jak jste mohl?!..Brumbál Vám věřil!"Zvolala jsem.
Ozvala se vlna smíchu.Snape nic neřekl a šel ke mě.Popadl mě vší silou za ruku a vlekl mě pryč.Snažila jsem se bránit,ale marně.Doslova se mnou mrskl o zem a já se snažila doplazit do rohu,snad jsem si myslela že je tam bůhví jak bezpečno.Avšak on mě chytl za vlasy a prudce mě přitáhl k sobě.Ucítila jsem vůni řebříčku a šalvěje.Zalapala jsem po dechu.Upíral na mě pohled,doslova se mi vpíjel do očí.Začala se mi točit hlava.Podlomila se mi kolena,možná to bylo i tím vyčerpáním,chytl mě pěvně jednou rukou za krkem a tou druhou za bradu...
slyšela jsem šumění vody nejspíš moře.Viděla jsem sebe jako malou holčičku,seděla jsem v koutě a plakala jsem,potom se mé vzpomínky přesunuly k mím přátelům,jak je objímám..můj první polibek...rodiče cestou k Fénixovu řádu...a Snapa....
,,Ale ne on mi se mi dostal do hlavy!Vypadni!Vypadni!"
Snažila jsem se ho odpudit.Po chvilce zmizel ten pocit,ale ještě se mi motala hlava,držel mě pevně v sevření,cítila jeho teplý dech na tváři.Potom mě pustil a já dopadla tvrdě na zem.
Prudce za sebou zavřel dveře.
,,Proč já?Proč jsem jen šla k tomu pitomému jezeru!Proč jsem neposlechla Jean...kdybych...
,,Kdy se konečně přestaneš litovat?"Ozvalo se
,,..já se nelituju!"
,, Ale lituješ!"
,,Ne!"
,,Každej jednou umře,ber to tak!"
,,Ale já jsem přece mladá...nechci...!"
,,Na to si měla myslet dřív!"
,,..Mlč!Neposlouchám tě!"
,,Ale posloucháš!Jsi sama,opuštěná...!"
,,Nech mě."
,,Umřeš!"
,,NÉÉÉ!!!"Zařvala jsem
,,Zklidněte se laskavě Ereová!"
,,Ten hlas znám."
Otevřela jsem oči a uviděla jsem Snapa jak stojí u dveří zase s rukama překříženýma na prsou.Plášť kolem něj vypadal opravdu hrozivě.
,,Zrovna VY mě nemáte co okřikovat!A navíc jsem nemluvila s váma!"
Snapovi se zablýsklo v očích.
,,S kým tedy?!"...v jeho hlase zněl spíš odpor...i když mi přišlo že ho to taky zajímá.
Neodpověděla jsem mu a dál jsem se koukala před sebe na zem.
,,No vida Ereová,máte štěstí,že nejsme ve škole,a že se nacházíte v takové neblahé situaci,ale kdyby to tak bylo,jistě by ta vaše zpropadená kolej přišla o tolik bodů,že by byla v mínusu!"
Objevil se mu úšklebek na tváři.Nevím kde se to ve mě vzalo,nikdy jsem totiž nebyla drzá na žádného z profesorů,ale on už můj profesor není,je to muž,který se má podílet na mojí smrti,už je mi všechno jedno,přinejhorším mě zabije,alespoň to bude rychlé a nebude to tak pomalé jako by to bylo u Voldemorta...
,,Jak už jste řekl,nejsme v Bradavicích,tudíž....odmlčela jsem se...Vám na to z celého srdce seru!A teď kdybyste dovolil,chtěla bych strávit svoje poslední chvilky sama a ne s váma!Děkuju."
Při posledním slově jsem si dala záležet na tom,abych to řekla opravdu nasládlým hláskem.
Snape na mě koukl v obličeji nehnul ani brvou,jen mě probodával pohledem.Zvedla jsem se tak,abych stála proti němu čelem....
,,No tak zab mě!Přece to pro tebe není tak těžké!"
Znělo mi v hlavě.Snape na mě pohleděl..a z hábitu vytáhl hůlku,kterou mířil na mě
,,No konečně to ti to trvalo!Ach jo,ty si takovej tupec,kdybys prostě jen změnil svůj postoj k lidem,nemusel si skončit tady!"
Tok mých myšlenek se zhušťoval.
,,No tak už to neprodlužuj!Prostě řekni AVADA KEDAVRA!"
Nesputisla jsem z něj oči...vypadalo to jen na malý okmažik,že sklápí hůlku,avšak do té doby,než se rozrazily dveře a v nich stál Lucius Malfoy.Snape prostě jen řekl
,,Crucio!"
,,Ach ne zase ta bolest napadlo mě,snažila jsem se vydržet,ale podlomila se mi kolena,na malý okmažik,jsem pohlédla na Snapa a najednou jako bych uslyšela
,,Ty hloupá holko,padni na zem nebo to bude ještě horší,to mi věř...Přestaň si hrát na Pottera!"
Byla jsem dost zmatená,vždyť jsem ani nevěděla jestli to na mě mluví Snape nebo já!
Uslyšela jsem.
,,Crucio!"
Tentokrát jsem ale spadla,protože ta bolest se nedala vydržet déle.
,,Uhni Snape!"
Ozval se Lucius Malfoy
,,To musíš takhle!"
A praštil mě vší silou do obličeje,potom se zasmál a chňapl mě za vlasy.
,,Crucio!"
Tentokrát jsem nespadla,protože mě Lucius držel.Vytryskly mi slzy a on,když to uviděl,úsměv se mu rozšířil a zase na mě mířil hůlkou.
,,To by snad stačilo!"
Ozval se Snape...klidným hlasem,jako by hi vůbec nevrušovalo co mi dělá!Malfoy na něj koukl takovým pohledem že jsem si myslela,že na něj použije taky kletbu,ale ne.Snape pokračoval.
,,Nemyslím,že by ti pán zla dal rozkaz nebo dokonce tu možnost,abys jí mučil jentak!" Zvedl jedno obočí.Malfoy jen zavrčel a pustil mě.Prudce se otočil a práskl za sebou dveřmi.
,,Děkuju...pane pro...!"
,,Neděkujte mi,udělal jsem to jen pro to,že nemohu upírat pánovi zla to možnost vás mučit!"
S těmito slovy odešel
,,Co sis to sakra myslela!?"
Říkala jsem si pro sebe
,,Je to Snape."
Schoulila jsem se do klubíčka a vyčerpáním jsem usnula.
,,Kdybych se tak bývala neprobudila,prostě jen usla navždy.!"
Zdálo se mi jak sedím u řeky a máčím si nohy ve vodě.Takový klidný pocit jsem nezažila pěkně dlouho.Vítr mi jemně cuchal vlasy a já ještě zavřela oči,abych si mohla vychutnat,ten svěží vzduch.Najednou jsem ucítila zezadu na rameni dotek a položila jsem tam ruku,byla teplá.
,,Neodcházej..!"
Řekla jsem si pro sebe,aniž bych věděla o koho jde.Na malou chvíli jsem pocítila,jak mě ta ruka opět jemně chtyla,ale potom mě někdo vytáhl ze snu,byl to Snape!
,,Jdeme!"Řekl a jeho hlas zněl drsněji.Vlekl mě tou omšelou chodbou.
,,Né ja nechci!Prosím!"Úpěla jsem.
,,Já umřu,umřu,umřu...a...sama."
Snape zrychlil a jakmile mě dovlekl do místnosti,hodil mě na zem a šel si stoupnout do kruhu k ostatním smrtijedům.Voldemort,který seděl ve křesle se zvedl a šel pomalu ke mě.Viděla jsem bílé nohy a kolem něj vlál jeho plášť.
Zastavil se u mě zvedla jsem hlavu nahoru.
,,Pros mě o milost!"
Řekl tak chladně,že se mi rozbušilo srdce ještě rychleji než před tím.
Hodil přede mě hůlku.
,,Braň se!"
,,Honem!Zvedni se a vem si hůlku,dneska si chci zabojovat!"
Burcoval mě.
Já na místo toho pátrala po místnosti očima.
,,No tak,pomozte mi někdo!"
Oči se mi zalily slzami.
,,Ale no tak!"O
zval se Voldemort.
,,Crucio!"Pronesl.
,,Tady máš důvod,proč teprve brečet!"
Začal se smát.
,,Tak ted si vem tu hůlku a stoupni si,víckrát ti to říkat nebudu!"
Tedy jsem se jen ztěží zvedla a v ruce jsem svírala hůlku.
,,Tak vidíš,jak si hodná!Řekni mi své jméno,ať vím,s kým mám tu čest!"
,,Rose!"
A hlas se mi velmi třásl.
,,Óo...Rose.Pěkné jméno,pěkná tvářička!"
Řekl a přistoupil ke mě.Chtěl se mě dotknout,ale já jsem uhnula.Jeho oči zažhnuly,vzal mě pevně za bradu.
,,Přestaň zlobit!"
Přiblížil se ke mě ještě víc,t,ak že měl svůj obličej těsně u mého,cítila jsem jeho zatuchlý dech.
,,Teď zjistíme,čeho se nejvíc bojíš!"
Vzal své ukázováčky a hrubě mi začal masírovat spánky.Zatmívalo se mi před očima,až se mi rozplynula místnost i se smrtijedy!Byla to jen malá chvíle,protože zase jsem začla rozpoznávat obrysy lidí,co byli v místnosti.
Volemort mě pustil a otočil se ke Smrtijedům.
,,Vážení,naše Rose se bojí nejvíce bolesti,to jí můžeme splnit!"
Smrtijedi se rozchechtali a on taky.
,,Severusi pojď sem!"
Vyzval ho pán zla.
Snape k němu kráčel,sklonil se a políbil mu lem hábitu.
,,Musím usoudit,že jeho vidět,zrovna líbat lem hábitu nebo při představě že někoho!Vypadal grotesně."
Potom se zvedl a srhnul si na stranu vlasy z obličeje.
,,Co si přejete Pane?!"
,,Budeš,soudit náš souboj!Začneme!".
,,Tedy nejprve se ukloníme Rose!Jako sobě rovní kouzelníci."
Uklonila jsem se a zvolala
,,Expel..!"O
dzbrojil mi kouzlo.
,,Snaž se!"
,,Incen....Septum.....!"
Pokaždé,když jsem se pokusila cokoliv vyslovit,moje kouzlo prostě odvrátil.
,,Nuda!"
Řekl protáhle Voldemort.
,,Změníme plán zábavy..!"
,,Severusi,chytni ji pevně,aby stála čelem ke mě..!"
Snape mě chytl pevně pod prsy a druhou rukou pod bradou,ruce jsem měla zaklíněné,takže jsem se k ničemu nezmohla.
,,Pane..profesore..prosím.!"
Úpěla jsem.Snape nereagoval.Ozvala sedalší vlna smíchu.Začala jsem plakat a chvět se.Voldemortovi se na obličeji objevil široký úšklebek.Došel ke mě.
,,Acio košile!"
Stála jsem tam v podprsence a v sukni.
,,Ty hnusnej perverzáku.No tak Snape pomoz.Já nechci umřít!"
Voldemort mi položil ruku na břicho a něco pronesl hadím jazykem.Začalo mě pálit tělo,bolest se stupňovala.
Po celém těle se mi začli objevovat puchýře,které se zvětšovaly,jako od spáleniny.Bolestí jsem vyjekla a začala jsem plakat.
Voldemort se začal hlasitě smát.Otočil se ke smrtijedům.V tu ránu toho Snape využil a bleskurychle mě otočil čelem k sobě,ozval se můj sténající hlas a zvuk praskajících puchýřů.
Pevně mě stiskl a přemístili jsme se.Udělalo se mi zle od žaludku,ale rozhodně to byla menší bolest než ty puchýře.
Přitiskla jsem se k němu,i když mě celé tělo hrozně bolelo,u něj jsem byla v bezpečí.
Ucítila jsem zase tu opojnou vůni šalvěje,hlavu jsem mu položila na hrudník,ani se nebránil což mě překvapilo.
Plakala jsem a on mi jemně odhrnul vlasy ze zad,aby mě to nebolelo ještě více,i když to byla maličkost,protože mě bolelo už jen pouhý dotyk.
Jemně se ode mě odtáhl a vyndal z hábitu lahvičku,kterou odzátkoval.
Stále jsme na sebe nepromluvili.
,,Já nechci!Co to j..!"
Tuto větu jsem nedořekla,neboť mi nalil její obsah do pusy.Vyprskla jsem to zpátky.
On hlasitě povzdechl a vyndal další lahvičku.
,,Ty jo on snad má celou lékarnu v tom plášti!"
Tentokrát mi ji vlil do pusy hruběji než před tím,chtěla zase vyprsknout,ale přitiskl svoje ústa na má.Vytřeštila jsem oči a tekutinu jsem spolkla.Hned jsem ztratila vědomí.
pokračování příště